Článek převzat z časopisu INFORMATORIUM, č. 2, 2006, s. 6-7.
V prvních desetiletích minulého století byla transformace vyučovacího předmětu zpěv v hudební výchovu pokrokem. Dnes je před námi další proměna – k celostnímu vzdělávání, k integraci obsahu vzdělávání, k integraci výchovy a vzdělávání, proměna výchovných složek a vyučovacích předmětů k tematickým celkům a projektovému vyučování.
Hudba jako vyučovací metoda
Hudba, dříve cíl, se stává nyní prostředkem k dosažení cíle, vyučovací metodou. To, co jsme dosud sledovali jako cíl (např. rytmické, pěvecké, pohybové dovednosti, hra na dětské hudební nástroje…) a potom hledali hudební přínos a mezipředmětové vztahy, nyní používáme jako metodu. Hudba a hudebně pohybové činnosti jsou cestou k získávání informací o světě, dovedností, postojů, a tak přesahují tradiční chápání hudební výchovy.
V hudebně pohybových činnostech je ukrytý velký didaktický potenciál pro rozvoj dítěte. Zpěvem se rozvíjí slovní zásoba, artikulace, prohlubuje se a koordinuje dech, zjemňuje vnímání těla. Hudba jako vyjadřovací prostředek podporuje komunikační dovednosti. Správný a zdravý zpěv působí relaxačně a zdravotně preventivně. Vnímání melodie, rytmu, dynamiky, tempa rozvíjí porozumění hudební složce řeči, jejímu emočnímu sdělení. Pohyb a hra na hudební nástroje rozvíjejí prostorovou orientaci, jemnou i hrubou motoriku, paměť.
Hudební činnosti podněcují fantazii a dávají prostor k tvořivosti, k seberealizaci. Mají sociální rozměr, proto jsou i účinnou metodou při osvojování sociálních dovedností – spolupráce, zodpovědnosti, vytrvalosti, trpělivosti. Hudební umění vede k rozvoji estetického vnímání, k vnímání krásna, k přijímání pozitivních životních hodnot. Hudební aktivity jsou přirozenou primární prevencí sociálně patologických jevů. Kultivují vzájemné vztahy i fyzický kontakt mezi dětmi. Podporují vytváření pozitivního klimatu ve třídě.
Učení hudbou
Hudbu lze využít i ke kognitivnímu učení. Mezi složkami inteligence podle Gardnerovy teorie mnohočetné inteligence (Gardner, 1999) se objevuje také hudební typ inteligence. Ten znamená, že dítě, jehož nejsilnější způsob vnímání světa a zpracovávání informací o něm je prostřednictvím řeči hudby, se bude nejefektivněji učit skrze hudební aktivity. To ukazuje na smysluplnost dětem zprostředkovat nové poznatky v rytmických textech, v písních či instrumentálních skladbách. Mluvíme potom o didaktické písni v užším slova smyslu. Intelektová složka učení vyjádřená v textu je posílená hudebními prvky – melodií, rytmem, dynamikou, tempem, barvou, harmonií.
Ve třídě jsou však i děti se silnými ostatními typy inteligence. Potom je dobré sledovat pravidelné střídání činností všech pěti typů Gardnerovy teorie inteligence (verbální, logicko-matematický, kinestetický, prostorový, muzikální). Inter- a intrapersonální typ inteligence se projeví v charakteru činnosti – samostatná, či kooperativní zaměstnání.
Gardnerova teorie se doporučuje pro plánování činností, abychom se vyvarovali jednostrannosti. Je možné ji propojit se vzdělávacími oblastmi Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Používáním tohoto principu při vytváření tematického bloku se pokryjí všechny vzdělávací oblasti při zachování všestrannosti z hlediska střídání činností různého charakteru a různých učebních stylů.
Hudební výchova v RVP PV
Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí. Hudební činnosti prostupují všemi oblastmi.
Dítě a jeho tělo
Význam hudebních aktivit pro fyzické zdraví a pohodu, relaxaci i aktivizaci, rozvoj jemné i hrubé motoriky, manipulačních dovedností.
Dítě a jeho psychika
Hudba podporuje duševní pohodu, psychickou zdatnost, vnímavost, vůli a city, rozvíjí řečové schopnosti a jazykové dovednosti, komunikaci, připravuje k výuce čtení a psaní, rozvíjí fantazii a tvořivost.
Dítě a ten druhý
Hudební a hudebně pohybové hry dávají příležitost ke spolupráci, k nácviku sociálních rolí, k vytrvalosti a zodpovědnosti, k přijetí a dodržování pravidel, vedou k vytváření pozitivní vzájemné závislosti, dávají prostor k obdarování druhých, k uznání, ocenění a úctě.
Dítě a společnost
Osvojování lidových písní, dětské hry, seznámení s uměleckými díly podporuje vytváření pocitu zakotvenosti ve společnosti, umožňuje dítěti prožít sounáležitost v menší či větší sociální skupině. Hudba je “dech duše” – nese duchovní hodnoty společenství.
Dítě a svět Prostřednictvím hudebních činností a tradice se dítě seznámí s jinými kulturami, jazykem, hodnotami, přes zakotvení ve vlastní kultuře je provázeno cizími kulturami, je vedeno k toleranci.
1. |
Existují oprávněné obavy, že opuštění tradičních výchovných složek a vyučovacích předmětů je pro hudbu ve škole ohrožující. Bylo by dobře, kdyby to bylo naopak – rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, tematické celky, situační plánování, projekty, to vše je výzva k hledání nového místa a smyslu hudebních aktivit ve výchově a vzdělávání, je to výzva ke změně pedagogického myšlení.
Celostní učení vychází z přirozeného celostního vnímání světa. Hudba by v tomto duchu měla znít v přirozených každodenních situacích a z přirozené potřeby. To klade nové nároky na učitele. Znalost a dovednost učit nekončí u didaktiky. Pokračuje dál k metodice projektového vyučování, k muziko-terapeutickému principu práce s hudbou.
Současná proměna mateřských i základních škol ukazuje na nezbytnost zacházet s hudbou programově, vědomě, odborně, citlivě, a přitom všem s láskou a s radostí. Přijmeme-li současné změny v našich školách jako výzvu, pak se nemusíme o hudbu bát.